Jak na jedlý balkon ekologickým způsobem

Jak na jedlý balkon ekologickým způsobem

01.05. 2022 | Bioseriál

Sdílejte

Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na Pinterest

Pravděpodobně jste stejně jako my toho názoru, že biopotraviny, tedy zemědělská produkce založená na přiroze-ném pěstování rostlin a chovu zvířat bez použití umělých chemických prostředků, je správné řešení pro naše zdraví, pro zdraví půdy a krajiny. Mnoho lidí však nemá žádnou vlastní půdu a jsou tak odkázáni pouze na profesionální pěstitele a producenty biopotravin. Zde jsou naše rady a doporučení, jak si můžete vypěstovat vlastní zeleninu ekologickým způsobem i doma na balkoně nebo za oknem v truhlíku.

JAKÉ PĚSTEBNÍ NÁDOBY

U této otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží totiž na velikosti disponibilního prostoru. Nádoby by však měly být co největší. Nejlepší je asi výroba vlastního velkého truhlíku, respektive vyvýšeného záhonu přímo na balkoně. Pozor však na odtok přebyteč-né vody! Celkem vhodné a docela levné jsou velké pevné černé plastové nádoby ze stavebnin, které se používají na míchání betonu. Použít lze také pevné plastové pytle na odpadky, které ale nejsou moc hezké. Pro menší zahrádky se hodí i samozavlažovací truhlíky, které můžete v létě v době dovolených na pár dní opustit a nezalévat.

JAKOU VYBRAT PŮDU

Nejjednodušším se zdá nákup pěstebního substrátu v zahradnictví. Pro ekologické pěstování to však nelze považovat za vhodné, protože většina těchto substrátů je vyrobena z odkyselené rašeliny s přídavkem umělých hnojiv. Substrát je tak poměrně lehký, snadno vysychá a kvůli hnojivům je v ekologickém pěstování zakázán. Výhodou je pouze to, že tyto profesionální substráty neobsahují semena plevelných rostlin. Doporučili bychom proto spíš najít u místního zemědělce zdroj kompostu a smíchat ho s běžnou půdou a trochou písku pro vylehčení. Místo kompostu lze využít vyplozený substrát z pěstování hub. Mnoho lidí si také vyrábí doma vlastní kompost ze svého bioodpadu. Namíchanou zeminu můžete propařit vařící vodou, pokud se nechcete trápit s plevelem. Ale u malých nádob je vypletí hračkou. Nezapomeňte na dno nádob vložit nějakou drenáž, například větší kamínky. Zabráníte tím zamokření půdy. Půdu po sklizni nemusíte vyhodit, měli byste ji však každoročně obměnit doplněním čerstvého kompostu.

JAKÉ DRUHY ZELENINY A JAKÉ ODRŮDY JSOU VHODNÉ

Odrůd zeleniny je v nabídce obrovské množství a každoročně přibývají nové a nové. Proto není jednoduché zvolit ty správné. U všech druhů zeleniny je potřeba předem na internetu najít nabízené odrůdy a velmi pečlivě prostudovat informaci o tom, jak je daná odrůda cit-livá na choroby a škůdce. Pokud u nabídky osivářské firmy tuto informaci nenajdete, raději zkuste jinou firmu. Musíte volit především odrůdy rezistentní na houbová onemocnění. Pokud totiž zakoupíte citlivou odrůdu a nebudete používat chemické prostředky, při vlhkém a teplém počasí se nemusíte dočkat žádné produkce. Důležité je to u rajčat, jahod, okurek apod. Pokud nakupujete sadbu na trzích a v supermarketech, musíte počítat spíše s tím, že prodejci mají k dispozici běžné odrůdy, které se používají v konvenčním zemědělství. Tyto odrůdy jsou většinou výnosné, ale citlivější na choroby a škůdce a potřebují chemickou ochranu. Také pozor na moření osiva. Velmi často jsou semínka mořená nějakým fungicidem (což je vždy uvedeno na obalu semínek), a tím si z pohledu ekologického pěstování můžete zamořit půdu. Pokud se obáváte houbových chorob při klíčení, nakupte nemořené osivo a sami si jej ošetřete povoleným ekologickým přípravkem (viz ochrana proti houbovým chorobám).Jaké druhy zeleniny zvolit: je třeba brát v úvahu, že některé druhy jsou náročné na hloubku půdy anebo na živiny, jejich pěstování v nádobách tak bude složité. Nedoporučujeme pouštět se do dýní, melounů, kukuřice nebo odrůd mrkve s dlouhým kořenem. Do nádob jsou ideální ředkvičky, listová zelenina (různé saláty, špenát), jarní cibulky, různé druhy koření nebo hrášek. Do větších nádob lze umístit i rajčata a papriky nebo červenou řepu, ale bude vhodné je během vegetace přihnojit povolenými prostředky.

berberis_duo_terakota_image
foto: Plastia - výrobce potřeb pro pěstování z Vysočiny

MEZIDRUHOVÁ SPOLUPRÁCE ROSTLIN

Že se některé rostliny spolu snesou a jiné se nemusí, je známá skutečnost, a i na internetu lze najít mnoho rad, které rostliny lze pěstovat spolu a které ne. Obecně je nutno počítat s tím, že rostliny spolu zápasí o živiny v půdě, o vodu a o světlo. Jednoduchý princip je, že lze spolu kombinovat hluboko kořenící a mělce kořenící rostliny, protože si nekonkurují v nárocích na živiny. Například mrkvička s cibulí, rajčata s česnekem nebo bazalkou apod. U „boje“ o světlo je to složitější. Plodiny, které běžně pěstujeme, pochází většinou ze suchých teplých oblastí, jako Středomoří, Střední Amerika, Střední Asie a potřebují hodně světla. To se týká rajčat, lilků, okurek a paprik. Ale saláty, špenát, brukvovitá zelenina i kořenová zelenina nepotřebují přímé osvětlení a vyhovuje jim polostín.Ideální je také kombinovat rostliny tak, aby jedna z nich odpuzovala svou intenzivní vůní škůdce. Velmi se mi osvědčil kopr, který svou vůní odežene mšice z paprik a dalších rostlin a doporučují se také afrikány. Můžete vyzkoušet i další aromatické rostliny.

JAK POSTUPOVAT PROTI ŠKŮDCŮM A CHOROBÁM, JAK NA VÝŽIVU PŮDY

Obecně doporučuje navštívit webové stránky firem AgroBio a Biocont, kde najdete nabídku přípravků a postupů. Ale přesto se podíváme na nejčastější problémy:

18-1a 18-2a

MŠICE – nejznámější škůdce, který dokáže zdecimovat papriky, saláty a další rostlinky. V ekologii na tento hmyz platí přípravek NeemAzal, což je přírodní olej z tropické rostliny Azadirachta indica. Také žluté lepové desky jsou velmi účinné, pokud máte jenom pár truhlíků a květináčů se zeleninou. V zimních zahradách a sklenících lze také použít miniaturní dravé vosičky Aphidius nebo dravé bejlomorky Aphidoletes, které zde vypustíte a ony si již se mšicemi poradí.

MOLICE – poměrně běžný škůdce, malý bílý „motýlek“, příbuzný mšicím, který sedí na spodní straně listů a při sebemenším pohybu vyletuje, a tak jej snadno zpozorujete. Jeho larvy škodí hlavně na lilkovité a brukvovité zelenině, ale škody nejsou takové, že by rostlinu zahubily. V ekologii na tento hmyz také platí přípravek NeemAzal. Musíte ovšem počítat s tím, že molice mají na celém těle vrstvičku vosku, a proto je vhodné do postřiku přimíchat pár kapek nějakého saponátu. S úspěchem lze v malém také použít žluté lepové desky, na které se molice snadno nachytají.

TŘÁSNĚNKY – tyto potvůrky dokáží napadnout papriky, rajčata i okurky a ve velmi krátké době je zlikvidovat. Je to velmi drobný, téměř neviditelný hnědočerný hmyz velký cca 1 mm a poznáte jej nejspíše podle tmavých skvrnek na listech. Rostliny dokáží výrazně poškozovat a díky své nenápadnosti je můžete objevit až docela pozdě. Na tento druh hmyzu lze v ekologickém pěstování úspěšně použít přípravek Spintor – přírodní insekticid získaný fermentační činností bakterií.

SVILUŠKY – velmi častý, nebezpečný škůdce, který vám při troše smůly a nepozornosti za dva týdny zcela zlikviduje okurky nebo rajčata. Vyhovuje mu suché a teplé prostředí, takže v bytech a zimních zahradách se mu líbí. Poznáte jej žloutnutím listů, které jsou zespoda pokryty drobnými pavučinkami. Samotné svilušky jsou vidět spíš pod lupou. Se sviluškami je bez chemie potíž. V domácím prostředí hodně pomůže napadené rostliny každý týden osprchovat studenou vodou. Pokud tuto možnost nemáte, lze zakoupit prostředek Spidex, což jsou draví roztoči, kteří se sviluškami živí a udrží je na uzdě. Existují i další dravé organizmy, které mohou se sviluškami pomoci. Použití těchto dravých pomocníků je však trochu nákladné.

BLÝSKÁČCI A DŘEPČÍCI – malí, skákaví, létající broučci, kteří vám budou hned brzo na jaře vykusovat díry do listů ředkviček, červené řepy a veškeré brukvovité zeleniny. Dokáží úplně zlikvidovat klíčící rostlinky již v půdě tak, že si budete myslet, že vám nic nevyklíčilo. Pomoc proti těmto broučkům je jednoduchá, stačí oseté plochy přikrýt bílou netkanou textilií, pod kterou zelenina pěkně poroste a nedostanou se na ni žádní brouci. Pokud by se vám přikrytí textilií nelíbilo, lze s úspěchem požít také přírodní přípravek NeemAzal.

PLÍSNĚ, HOUBOVÉ CHOROBY – dokáží zlikvidovat klíčící semínka zeleniny a také dospělé rostliny. Každý, kdo pěstuje okurky a rajčata, se již setkal s tím, jak rychle při vlhkém a teplém počasí dokáže plíseň zlikvidovat listy těchto rostlin. U většiny těchto problémů pomůže ekologický přípravek Polyversum, který obsahuje spory dravé houby, která patogenní plísně zahubí. Tímto přípravkem na jaře můžete namořit semínka a v létě jej pak ve formě postřiku používejte preventivně na listy okurek, lilků a rajčat, což jsou plodiny citlivé na výskyt těchto chorob. Prodloužíte tím sklizeň a sezónu o několik týdnů.

NEDOSTATEK ŽIVIN – žloutnutí listů, černání okrajů či černé skvrny na listech nemusí vždy znamenat, že máte doma nějakého škůdce nebo houbovou chorobu, může jít jednoduše o nedostatek některé důležité živiny v půdě. Chybějící dusík se projeví žloutnutím, chybějící vápník žlutohnědými skvrnami na okrajích listů, nedostatek draslíku hnědnutím listů jako při popálení, nedostatek železa žloutnutím mladých listů atd. V těchto případech doporučujeme navštívit webové stránky ÚKZÚZ, podívat se na povolené vstupy do půdy https://eagri.cz/public/web/ukzuz/tis-kovy-servis/tiskove-zpravy/x2012_vstu-py-do-pudy-v-ekologickem-zemedelst-vi.html a najít si zde povolené přípravky pro ekologické pěstování, ideálně s obsahem nejen chybějících živin, ale také s obsahem stopových prvků.

KALENDÁŘ VÝSADBY

Postup, kterým si v jednom truhlíku můžete zajistit i dvě úrody za rok, je využití různě dlouhé vegetační doby zeleniny a také schopnosti rostlin reagovat na délku slunečního svitu. Obecně rozdělujeme rostliny na rostliny krátkého a dlouhého dne. Na délku dne jsou citlivé ředkvičky, bulvový fenykl, tuřín, vodnice. Řada druhů zeleniny ale tak citlivá na délkudne není, mezi tyto druhy patří jarní cibulka, hrášek, mrkvička. Rostliny s dlouhou vegetační dobou, které zaberou plochu na celý rok, jsou například: celer, cukety a dýně, lilek, rajčata a papriky, petržel, pozdní zelí a růžičková kapusta. Rostliny, které rostou velmi rychle a úrodu můžete čekat za dva až tři měsíce, jsou: saláty, ředkvičky, hrášek, salátová řepa, kedlubny, cibule ze sazečky, zelené fazolky. Středně rychle rostou mrkve, ředkve, rané zelí a raná kapusta, mangold. Při kombinaci rostlin bychom po první sklizni doporučili přidat trochu kompostu a dát pozor na kombinaci rostlin ze stejného rodu po sobě – například brukvovitých (kedluben, zelí, ředkev, ředkvička), kdy bychom mohli mít problémy s některými chorobami. Co tedy doporučujeme kombinovat? Podívejte se do tabulky.Věříme, že vám naše rady usnadní domácí pěstování, případně že vám dodají odvahu se do něj pustit. Přejeme vám mnoho radosti a uspokojení z vlastních ekologických výpěstků!

Snímek obrazovky 2022-04-26 v 16

Prihlásenie

Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.

Žiadny strach, na e-mail Vám pošleme obratom nové heslo.
Pokial vám neprišlo, skontrolujte si spamovú schránku.

Chcem sa prihlásiť

Košík

Nákupný košík je prázdny.